Diverzifikace: co dokáže a co ne

Hlavní rodiny a jak se chovají

Obvykle rozlišujeme produktivní aktiva (akcie, podíly na firmách), reálná aktiva (nemovitosti, drahé kovy), dluhová aktiva (dluhopisy, spořicí účty, vklady) a hotovost. Kryptoaktiva tvoří vlastní kategorii, mladší a kolísavější.

Nerozhoduje, kolik kategorií držíte, ale jak se chovají: dvě aktiva, která rostou a klesají spolu, žádnou diverzifikaci nepřinášejí, ať se jmenují jakkoli různě.

Co diverzifikace snižuje a co ne

Snižuje specifické riziko: riziko, že se jednomu konkrétnímu aktivu povede špatně z jeho vlastních důvodů. Rozložení do několika aktiv mechanicky ředí dopad ojedinělé nehody.

Nesnižuje tržní riziko: když padá celý trh, rozložení do dvaceti položek téhož trhu nechrání. Nezaručuje ani zisk a nebrání ztrátám.

Falešné diverzifikace

Nejčastější je množení položek uvnitř jedné rodiny: deset akcií ze stejného odvětví a stejné země se chová do velké míry stejně.

Druhá je neviditelné zdvojení: několik různých fondů může držet tytéž podkladové firmy, takže se domníváte, že jste rozložení, a přitom jste koncentrovaní.

Třetí je zapomenout na váhu dominantního aktiva. Když jedna nemovitost tvoří většinu vašeho majetku, na tom, jak je rozdělen zbytek, celkový obraz příliš nezávisí.

Jak vidět svou skutečnou alokaci

Právě tady mění konsolidované sledování to, co si můžete přečíst. Dokud aktiva leží u několika institucí, znáte jednotlivé položky, ale málokdy poměry.

Ve Finvygu se rozdělení podle tříd aktiv počítá z celého vašeho čistého jmění, po odečtení dluhů. Rozdíl mezi alokací, kterou si myslíte, že máte, a tou, kterou máte doopravdy, bývá tou nejužitečnější informací.